Cena Antonína Vítka

ČESTNÁ CENA ANTONÍNA VÍTKA ZA POPULARIZACI KOSMONAUTIKY

Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Je udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících. Poprvé byla udělena v roce 2018.

Mgr. Antonín Vítek, CSc. (1940 – 2012) byl předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961). Často vystupoval nebo byl citován v televizi i rozhlase. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Byl spoluautorem dvou knih o kosmonautice - Malá encyklopedie kosmonautiky (1982, spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem) a autorem knihy Stopy na Měsíci (2009). Je také autorem publikací v oboru organické chemie, fyzikální chemie a výpočetní techniky.
Nejvýznamnějším dílem Antonína Vítka bylo založení a vedení velké webové encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40", jedné z nejkomplexnějších a nejobsáhlejších děl tohoto typu na světě.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a celý život pracoval v Akademii věd.

V roce 2008 obdržel Antonín Vítek od Akademie věd prestižní „Cenu Vojtěcha Náprstka“ za popularizaci vědy a v roce 2009 od České astronomické společnosti cenu „Littera Astronomica“ za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost.
Jeho jménem byla pojmenována planetka z hlavního pásu (30253) Vítek, kterou objevili v roce 2000 astronomové na Ondřejově.

Statut Ceny Antonína Vítka:

Byla zřízena Astronautickou sekcí ČAS v roce 2018.
Cena je pojmenována po významném českém znalci a popularizátorovi kosmonautiky Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012).
Je udělována za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky, což je oblast, kterou se Antonín Vítek zabýval.
Cena je udělována každoročně, vždy k termínu data narození Antonína Vítka, tj. k 25. lednu.
Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 31. 12. příslušného roku, a to na emailovou adresu předsedy Astronautické sekce.
Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen Astronautické sekce, resp. nečlen ČAS.
K posouzení návrhů a výběru laureáta jmenuje předseda Astronautické sekce ze své členské základny minimálně tříčlennou komisi. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
Cena se v daném roce uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Podle povahy předložených nominací může komise rozhodnout i o tom, že Cena v daném roce nebude udělena.
Oceněný kandidát získá čestný diplom a figurku Krtečka s logem "CAV a příslušný rok".
Astronautická sekce vyhlašuje laureáta ocenění během Kosmos-News Party. Je-li laureát ochoten přijet Cenu osobně převzít a přednést přednášku na jím zvolené téma, je to vítáno.
Tento statut schválil výbor Astronautické sekce dne 15. ledna 2018

Formální náležitosti návrhů pro udělení Ceny:

Jméno navrhovaného laureáta, odůvodnění návrhu, jméno navrhovatele.
Dále navrhovatel doloží, pokud informace zná, nebo je schopen je dohledat:
Stručný životopis navrhovaného laureáta, datum narození navrhovaného laureáta, kontakt na navrhovaného laureáta

Správce Ceny Antonína Vítka:

Ing. Jan Myška, Astronautická sekce ČAS
myska (zavináč) astro (tečka) cz

Donátor Ceny Antonína Vítka:

V letech 2018-2022 byl donátorem Ceny Antonína Vítka pan Zdeněk Vaníček (+2022), člen Astronautické sekce ČAS. Aktuálním donátorem je pan Milan Halousek, předseda Astronautické sekce ČAS, který věnoval částku 5.000 Kč, ze které budou v následujících letech hrazeny náklady na pořízení knižních cen, kterými bude oceňován laureát CAV.

Laureáti Ceny Antonína Vítka

2023: Indira a Andrew Feustelovi
Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.
Americký astronaut Andrew Jay „Drew“ Feustel se narodil v roce 1965 v Pensylvánském městě Lancaster na východním pobřeží Spojených států. Později vyrůstal nedaleko Detroitu v městečku Lake Orion, studia ho pak zavedla na Purdue University v americkém státě Indiana a na Queens University v kanadském Ontariu, kde v roce 1995 získal doktorát věd v geofyzice.
Na konci července 2000 byl vybrán jako jeden z pěti civilistů mezi sedmnáct nových amerických kandidátů kosmických letů. Na svojí první cestu do vesmíru se připravoval devět následujících roků.
Ve vesmíru byl třikrát, a na všechny tři vesmírné výpravy s sebou vezl předměty se vztahem k České republice. Těmi připomínal rodnou zemi maminky své manželky Indiry. Právě ona oslovením Astronomického ústavu Akademie věd ČR nastartovalo tento dlouhodobý popularizační a vzdělávací program a stala se jeho Ambasadorkou.
Při své první cestě do vesmíru, k Hubbleovu vesmírnému teleskopu v roce 2009 s sebou Andrew Feustel vezl na palubě raketoplánu Atlantis básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“. Brzy po návratu z vesmíru navštívili Feustelovi Českou republiku, a uspořádali zde velice úspěšnou sérii přednášek a besed zaměřených na lety do vesmíru.
Druhá cesta do kosmu mířila v roce 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a Andrew Feustel s sebou vezl 19 cm vysokou figurku známé české pohádkové postavičky Krtka. Program „Do kosmu s Krtkem“, který tímto započal, a který byl zaměřen především na předškolní a školní děti a jejich seznámení s vesmírem a kosmonautikou, probíhá dodnes. Na celém vzdělávacím programu se vedle českých partnerů podílela především Indira Feustelová, civilním povoláním klinická logopedka. Po návratu z vesmíru proběhla za účasti manželů Feustelových opět řada přednášek a besed po celé České republice.
Druhý český Krteček se dostal spolu s Andrewem Feustelem na palubu ISS v roce 2018. Během půlroční vesmírné mise se uskutečnilo i několik popularizačních a vzdělávacích programů pro české děti i širokou dospělou veřejnost. A to včetně například fotografické soutěže „Posviťte kosmonautovi na cestu“ nebo možnosti českých dětí položit astronautovi přímo na palubu ISS zajímavou otázku. Při těchto vzdělávacích aktivitách opět velmi aktivně spolupracovala s českými organizátory i ambasadorka celého vzdělávacího programu Indira Feustelová. I tentokrát po návratu z vesmíru navštívili Andrew a Indira Feustelovi Českou republiku. A i tentokrát byla jejich návštěva spojena s celou řadou popularizačních akcí.
Andrew Feustel prožil ve vesmíru celkem 225 dnů, tedy zhruba 7,5 měsíce. Uskutečnil i devět výstupů do volného kosmu, při kterých mimo palubu ISS pracoval celkem 61 hodin a 48 minut. To ho řadí v historických tabulkách na 4. místo ze všech 264 mužů a žen, kteří ve volném kosmu pobývali.
Vesmírné mise astronauta Andrewa Feustela ale symbolicky stále pokračují – jeho jméno dostala jedna z planetek objevených na observatoři na Kleti. Planetka (191282) Feustel patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 3,88 roku a dosahuje rozměru cca 2 kilometrů.
Manželé Indira a Andrew Feustelovi stále aktivně podporují propagační, vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na kosmonautiku a astronomii. Proto se jim Astronautická sekce České astronomické společnosti rozhodla udělit toto čestné ocenění.

Článek na Astro.cz

2022: Petr Lála
Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2022 byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti udělena dr. Petru Lálovi u příležitosti jeho 80. narozenin za jeho celoživotní přínos československé i světové kosmonautice, za podporu a propagaci kosmonautiky mezi odbornou i laickou veřejností a za jeho publikační činnost.
RNDr. Petr Lála, CSc. se narodil se 12. října 1942 v Praze a již ve svých 11 letech se v roce 1953 stal členem České astronomické společnosti. Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval astronomii a v Astronomickém ústavu Československé akademie věd na Ondřejově, kde po skončení studia nastoupil, začal pracovat ve Skupině pro pozorování a dynamiku umělých družic Země.
Výrazně se podílel na rozvoji odborných aktivit zaměřených na kosmonautiku v Československu. Jeho nejvýznamnější práce se týkaly odvození vlivu zemského albeda na pohyb umělých družic Země. Podařilo se mu navázat úspěšnou zahraniční spolupráci s odborníky především ve Francii, ale i v jiných západních zemích, od kterých získával potřebná data pro své práce.
Významnou publikační aktivitou dr. Lály bylo pravidelné zpracovávání každoročních přehledů světového dění v kosmonautice, které se brzy staly nenahraditelným a velice spolehlivým zdrojem informací o nejnovějších událostech v kosmonautice jak východního, tak i západního světového bloku.
Společně s Antonínem Vítkem byl autorem knihy „Malá encyklopedie kosmonautiky“ (1982), která poprvé komplexně shrnula všechny základní pojmy a informace z raketové techniky, astrodynamiky, historie kosmonautiky, kosmické techniky, kosmodromů a nosných raket. Přinesla též úplný přehled všech umělých družic Země, sond i tehdejších kosmonautů. Kniha byla doplněna řadou přehledových tabulek a grafů a množstvím dalších informací poskytujících ucelený a komplexní přehled o vývoji kosmonautiky.
V roce 1989 se dr. Petr Lála stal zástupcem vedoucího Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN v New Yorku. Později, po přestěhování tohoto úřadu do Vídně, byl jmenován vedoucím jeho výzkumné a servisní sekce.
Petr Lála je celoživotním členem České astronomické společnosti, mnoho let byl i funkcionářem Astronautické sekce ČAS. V letech 1968-1990 byl členem redakční rady věstníku České astronomické společnosti „Kosmické rozhledy“. Jeho články vycházely velice často i v časopisu „Letectví + kosmonautika“.
V roce 1992 byl za své zásluhy jmenován Čestným členem ČAS. Jeho jméno nese planetka (26973) Lála.

Zástupci Astronautické sekce ČAS Milan Halousek (předseda sekce) a Jan Myška (správce Ceny A.Vítka) využili k předání diplomu a symbolické figurky Krtka astronauta soukromou rodinnou oslavu laureáta v sobotu 23. dubna 2022 v Praze. Součástí Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky jsou i knihy s tématikou kosmonautiky nebo vědních oborů s kosmonautikou spojených, které laureát Ceny symbolicky ihned předává dále svým mladým nástupcům. Petr Lála se rozhodl tyto populárně-vědecké knihy o vědě, astronomii a kosmonautice předat svým vnukům, jako podporu jejich vědeckého nadšení.

Článek na Astro.cz

2021: Karel Pacner
Astronautická sekce ČAS rozhodla hlasováním svých členů, že již třetím držitelem Čestné ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky se stane spisovatel a novinář Karel Pacner, který se téměř celý svůj profesní život věnuje právě tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru.
Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.
Ing. Karel Pacner, který se narodil v roce 1936, se popularizaci kosmonautiky a vědy věnuje již od svých profesních začátků v redakci tehdejšího deníku Mladá fronta. V červenci 1969 byl jedním z pouhých čtyř českých novinářů, kteří byli osobně přítomni startu první lunární mise Apollo 11 a o celé této cestě napsal sérii podrobných článků do československých sdělovacích prostředků.
Je autorem více než dvou desítek knih věnovaných kosmonautice a vesmíru. První knihu, věnující se technické úrovni tehdejší kosmonautiky, vydal v roce 1968 pod názvem „Na obou březích vesmíru“. Následovala reportáž o letu mise Apollo 11 na Měsíc „…a velký skok pro lidstvo“ (1971, znovu v retrovydání 2019) a v roce 1976 tři další knihy – „Hledáme kosmické civilizace“, „Kolumbové vesmíru“ a „Sojuz volá Apollo“.
V roce 1977 vychází pod názvem „Hlavní konstruktér“ biografie Sergeje Koroljova, jednoho ze zakladatelů sovětské kosmonautiky a v roce 1978 ve spolupráci se spoluautory M. Rebrovem a O. Dufkem reportáž o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka „Devět dnů kosmických“.
Fiktivní rekonstrukci cesty prvních lidí na planetu Mars vydává Karel Pacner v roce 1979 pod názvem „Cesta na Mars 1998–99“. V roce 1986 potom vychází knížka „Kosmonauti 20. století“, která je především pro děti určenou malou obrazovou encyklopedie kosmonautiky. V témže roce vychází i první díl dvousvazkové edice věnované kosmické budoucnosti lidstva – „Města v kosmu“ a v roce následujícím i druhý díl pojmenovaný „Polidštěná Galaxie“.
V roce 1987 vychází i Pacnerův pohled na hledání kosmických civilizací pod názvem „Poselství kosmických světů“ a v roce 1989 sci-fi novela „Dobyvatelé sluneční soustavy“. Kniha shrnující nové vědecké pohledy na UFO a odhalující různé pseudokosmické mýty vyšla v 1991 pod titulem „Odkrytá tajemství UFO“.
V roce 1997 vydává Karel Pacner rozsáhlou knihu věnující se sovětsko-americkému soutěžení o přistání prvních lidí na Měsíci v 60. letech minulého století „Tajný závod o Měsíc“.
Propojení dvou v té době hlavních témat Karla Pacnera, tedy kosmonautiky a špionáže, přišlo v roce 2005, kdy vychází kniha „Kosmičtí špioni“, věnující se přenesení špionážních aktivit do vesmíru.
Rozšíření dvoudílní „Kolumbové vesmíru“, navazující na původní knihu z roku 1976 vycházejí v roce 2006 a 2007 (1.díl „Souboj o Měsíc“, 2.díl „Souboj o stanice“).
„Půlstoletí kosmonautiky“, shrnutí padesáti let dobývání vesmíru vychází v roce 2008 a autorsky se na něm podílel i Antonín Vítek, jehož cenu právě nyní Karel Pacner obdržel. V roce 2011 představuje Pacner v knize „Češi v kosmu“ zapojení českých a československých vědců a organizací do nejrůznějších oblastí zkoumání vesmíru.
Zatím poslední knihu s tématikou kosmonautiky vydává Karel Pacner v roce 2018 pod názvem „Kosmonauti na pokraji smrti“, a věnuje se v ní všem možným rizikům vesmírných letů.
Celkem je Karel Pacner autorem 59 knih z oblasti kosmonautiky, špionáže a moderních dějin.

Článek na Astro.cz

2020: Cena nebyla udělena

2019: Luboš Perek
V rámci své odborné činnosti se Luboš Perek věnoval zejména studiu planetárních mlhovin. Významným počinem k rozvoji stelární astronomie se stalo vydání katalogu planetárních mlhovin v roce 1967, na jehož tvorbě se podílel spolu se svým kolegou Lubošem Kohoutkem.
Jméno Luboše Perka je spjato i se vznikem dvou velkých dalekohledů v ČR. Tím prvním je 60 cm reflektor na brněnské Kraví hoře, dnes Hvězdárně a planetáriu Brno.
Druhým velkým dalekohledem, na jehož stavbě se podílel, byl dvoumetrový reflektor v Ondřejově, dodnes největší dalekohled v ČR. Od roku 2012 nese tento dvoumetrový dalekohled oficiální pojmenování „Perkův dalekohled“.
Od roku 1967 do roku 1970 byl generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie IAU. V letech 1968 až 1975 byl ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.
Od roku 1976 působil Luboš Perek v New Yorku jako vedoucí oddělení pro záležitost kosmického prostoru sekretariátu OSN a ředitel Úřadu OSN pro záležitosti kosmického prostoru. Ve funkci byl až do roku 1981.
V této své pozici významně přispěl k vypracování pravidel kosmického prostoru a upozorňoval především na rostoucí množství kosmické tříště, ohrožující družice a další kosmická tělesa.
Dále se v OSN věnoval významu geostacionární dráhy v kosmickém prostoru. Jeho návrhy předložené k jednání v OSN v letech 1998 a 2001 přispěly k rozřešení mezinárodního právního sporu o geostacionární dráhu.
V letech 1980 až 1982 byl Luboš Perek po dvě volební období prezidentem Mezinárodní astronautické federace IAF. V letech 1996 až 2006 působil jako člen sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.
V roce 1971 mu byla udělena vědecká Keplerova medaile (1971), v roce 1973 Kopernikova medaile a v roce 1974 zlatá medaile ČSAV Za zásluhy ve fyzikálních vědách. V roce 1979 byla po Luboši Perkovi pojmenována planetka číslo 2900.
V roce 1992 mu byla udělena cena Julese Janssena, nejvyšší ocenění Francouzské astronomické společnosti, udělované významným světovým astronomům. V roce 1999 obdržel Cenu Františka Nušla, udělenou Českou astronomickou společností za jeho celoživotní vědeckou, odbornou a popularizační práci v astronomii a příbuzných vědách. V roce 2006 získal Luboš Perek Medaili Mezinárodní astronautické federace IAF za vynikající příspěvek k činnosti této federace a v roce 2009 Medaili Učené společnosti ČR.
V roce 2012 byl po něm pojmenován největší český dalekohled – dvoumetrový dalekohled v Ondřejově, nyní Perkův dalekohled, o jehož stavbu se významnou měrou zasloužil.
Jako ředitel Astronomického ústavu ČSAV přijal v roce 1974 amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana a převzal od něj československou vlajku, kterou měl s sebou v roce 1972 na Měsíci.

Článek na Astro.cz

2018: Vladimír Remek
Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2018 obdržel pan Vladimír Remek, československý kosmonaut, který od okamžiku svého letu do vesmíru v roce 1978 významně a intenzivně podporuje všechny aktivity, které vedou ke zvýšení veřejného povědomí o kosmonautice, jako oboru, který pomáhá lidem na celém světě v jejich každodenním životě. Dlouhodobě podporuje dětské a studentské vzdělávací programy zaměřené na podporu vědy a techniky s kosmonautikou související. Je dlouholetým patronem mezinárodní studentské soutěže Expedice Mars, která hledá již 15 roků nadějné mladé české a slovenské studenty, kteří se věnují kosmonautice a vědě a technice s kosmonautikou spojeným. Na besedách a přednáškách, stejně tak jako při televizních nebo rozhlasových vystoupeních, ukazuje krásy kosmonautiky široké veřejnosti od nejmladších dětí až po seniory. Svým osobním příkladem a aktivním přístupem již 40 roků pomáhá vychovávat nové zájemce o kosmonautiku, vědu a techniku a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.
Jako symbolické ocenění obdržel laureát Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky figurku Krtečka-astronauta, který je již od roku 2011, kdy si tuto postavičku s sebou vzal na vesmírný let americký astronaut Andrew Feustel, symbolem propojení dětského světa a světa složité vesmírné vědy a techniky. Laureát Ceny Antonína Vítka, pan Vladimír Remek, obdržel od Astronautické sekce České astronomické společnosti dále ocenění v podobě poukázek na nákup knih v hodnotě 2.000 Kč. Ale současně byl požádán, aby tyto knižní poukázky věnoval jako symbolickou podporu svým konkrétním následovníkům a mladým pokračovatelům v oblasti popularizace kosmonautiky a vědy v České republice. Pan Vladimír Remek tyto knižní poukázky věnoval organizátorům mezinárodní mládežnické vzdělávací soutěže Expedice Mars.

Cena byla laureátovi za rok 2018 předána na slavnostním setkání v rámci jarního knižního veletrhu Svět knihy 2018 v Praze. Cenu předal Jan Myška, člen AS ČAS a správce Ceny Antonína Vítka a Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Článek na Astro.cz

ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU