ČESTNÁ CENA ANTONÍNA VÍTKA ZA POPULARIZACI KOSMONAUTIKY


Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Je udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících. Poprvé byla udělena v roce 2018.




Mgr. Antonín Vítek, CSc. (1940 – 2012) byl předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961). Často vystupoval nebo byl citován v televizi i rozhlase. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Byl spoluautorem dvou knih o kosmonautice - Malá encyklopedie kosmonautiky (1982, spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem) a autorem knihy Stopy na Měsíci (2009). Je také autorem publikací v oboru organické chemie, fyzikální chemie a výpočetní techniky.
Nejvýznamnějším dílem Antonína Vítka bylo založení a vedení velké webové encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40", jedné z nejkomplexnějších a nejobsáhlejších děl tohoto typu na světě.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a celý život pracoval v Akademii věd.

V roce 2008 obdržel Antonín Vítek od Akademie věd prestižní „Cenu Vojtěcha Náprstka“ za popularizaci vědy a v roce 2009 od České astronomické společnosti cenu „Littera Astronomica“ za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost.
Jeho jménem byla pojmenována planetka z hlavního pásu (30253) Vítek, kterou objevili v roce 2000 astronomové na Ondřejově.


Statut Ceny Antonína Vítka:
  1. Byla zřízena Astronautickou sekcí ČAS v roce 2018.
  2. Cena je pojmenována po významném českém znalci a popularizátorovi kosmonautiky Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012).
  3. Je udělována za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky, což je oblast, kterou se Antonín Vítek zabýval.
  4. Cena je udělována každoročně, vždy k termínu data narození Antonína Vítka, tj. k 25. lednu.
  5. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 31. 12. příslušného roku, a to na emailovou adresu předsedy Astronautické sekce.
  6. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen Astronautické sekce, resp. nečlen ČAS.
  7. K posouzení návrhů a výběru laureáta jmenuje předseda Astronautické sekce  ze své členské základny minimálně tříčlennou komisi. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  8. Cena se v daném roce uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Podle povahy předložených nominací může komise rozhodnout i o tom, že Cena v daném roce nebude udělena.
  9. Oceněný kandidát získá čestný diplom a figurku Krtečka s logem "CAV a příslušný rok".
  10. Astronautická sekce vyhlašuje laureáta ocenění během Kosmos-News Party. Je-li laureát ochoten přijet Cenu osobně převzít a přednést přednášku na jím zvolené téma, je to vítáno.
  11. Tento statut schválil výbor Astronautické sekce dne 15. ledna 2018
Formální náležitosti návrhů pro udělení Ceny:
  1. Jméno navrhovaného laureáta, odůvodnění návrhu, jméno navrhovatele.
  2. Dále navrhovatel doloží, pokud informace zná, nebo je schopen je dohledat:
  3. Stručný životopis navrhovaného laureáta, datum narození navrhovaného laureáta, kontakt na navrhovaného laureáta
Správce Ceny Antonína Vítka:
Ing. Jan Myška, Astronautická sekce ČAS
myska (zavináč) astro (tečka) cz
Donátor Ceny Antonína Vítka:
Donátorem Ceny Antonína Vítka je pan Zdeněk Vaníček, člen Astronautické sekce ČAS, který věnoval částku 10.000 Kč, ze které budou v následujících letech hrazeny náklady na pořízení knižních poukázek, kterými bude oceňován laureát CAV.



Laureáti Ceny Antonína Vítka

2021: Karel Pacner
Astronautická sekce ČAS rozhodla hlasováním svých členů, že již třetím držitelem Čestné ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky se stane spisovatel a novinář Karel Pacner, který se téměř celý svůj profesní život věnuje právě tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru.
Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.
Ing. Karel Pacner, který se narodil v roce 1936, se popularizaci kosmonautiky a vědy věnuje již od svých profesních začátků v redakci tehdejšího deníku Mladá fronta. V červenci 1969 byl jedním z pouhých čtyř českých novinářů, kteří byli osobně přítomni startu první lunární mise Apollo 11 a o celé této cestě napsal sérii podrobných článků do československých sdělovacích prostředků.
Je autorem více než dvou desítek knih věnovaných kosmonautice a vesmíru. První knihu, věnující se technické úrovni tehdejší kosmonautiky, vydal v roce 1968 pod názvem „Na obou březích vesmíru“. Následovala reportáž o letu mise Apollo 11 na Měsíc „…a velký skok pro lidstvo“ (1971, znovu v retrovydání 2019) a v roce 1976 tři další knihy – „Hledáme kosmické civilizace“, „Kolumbové vesmíru“ a „Sojuz volá Apollo“.
V roce 1977 vychází pod názvem „Hlavní konstruktér“ biografie Sergeje Koroljova, jednoho ze zakladatelů sovětské kosmonautiky a v roce 1978 ve spolupráci se spoluautory M. Rebrovem a O. Dufkem reportáž o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka „Devět dnů kosmických“.
Fiktivní rekonstrukci cesty prvních lidí na planetu Mars vydává Karel Pacner v roce 1979 pod názvem „Cesta na Mars 1998–99“. V roce 1986 potom vychází knížka „Kosmonauti 20. století“, která je především pro děti určenou malou obrazovou encyklopedie kosmonautiky. V témže roce vychází i první díl dvousvazkové edice věnované kosmické budoucnosti lidstva – „Města v kosmu“ a v roce následujícím i druhý díl pojmenovaný „Polidštěná Galaxie“.
V roce 1987 vychází i Pacnerův pohled na hledání kosmických civilizací pod názvem „Poselství kosmických světů“ a v roce 1989 sci-fi novela „Dobyvatelé sluneční soustavy“. Kniha shrnující nové vědecké pohledy na UFO a odhalující různé pseudokosmické mýty vyšla v 1991 pod titulem „Odkrytá tajemství UFO“.
V roce 1997 vydává Karel Pacner rozsáhlou knihu věnující se sovětsko-americkému soutěžení o přistání prvních lidí na Měsíci v 60. letech minulého století „Tajný závod o Měsíc“.
Propojení dvou v té době hlavních témat Karla Pacnera, tedy kosmonautiky a špionáže, přišlo v roce 2005, kdy vychází kniha „Kosmičtí špioni“, věnující se přenesení špionážních aktivit do vesmíru.
Rozšíření dvoudílní „Kolumbové vesmíru“, navazující na původní knihu z roku 1976 vycházejí v roce 2006 a 2007 (1.díl „Souboj o Měsíc“, 2.díl „Souboj o stanice“).
„Půlstoletí kosmonautiky“, shrnutí padesáti let dobývání vesmíru vychází v roce 2008 a autorsky se na něm podílel i Antonín Vítek, jehož cenu právě nyní Karel Pacner obdržel. V roce 2011 představuje Pacner v knize „Češi v kosmu“ zapojení českých a československých vědců a organizací do nejrůznějších oblastí zkoumání vesmíru.
Zatím poslední knihu s tématikou kosmonautiky vydává Karel Pacner v roce 2018 pod názvem „Kosmonauti na pokraji smrti“, a věnuje se v ní všem možným rizikům vesmírných letů.
Celkem je Karel Pacner autorem 59 knih z oblasti kosmonautiky, špionáže a moderních dějin.




2020: Cena nebyla udělena


2019: Luboš Perek
V rámci své odborné činnosti se Luboš Perek věnoval zejména studiu planetárních mlhovin. Významným počinem k rozvoji stelární astronomie se stalo vydání katalogu planetárních mlhovin v roce 1967, na jehož tvorbě se podílel spolu se svým kolegou Lubošem Kohoutkem.
Jméno Luboše Perka je spjato i se vznikem dvou velkých dalekohledů v ČR. Tím prvním je 60 cm reflektor na brněnské Kraví hoře, dnes Hvězdárně a planetáriu Brno.
Druhým velkým dalekohledem, na jehož stavbě se podílel, byl dvoumetrový reflektor v Ondřejově, dodnes největší dalekohled v ČR. Od roku 2012 nese tento dvoumetrový dalekohled oficiální pojmenování „Perkův dalekohled“.
Od roku 1967 do roku 1970 byl generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie IAU. V letech 1968 až 1975 byl ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.
Od roku 1976 působil Luboš Perek v New Yorku jako vedoucí oddělení pro záležitost kosmického prostoru sekretariátu OSN a ředitel Úřadu OSN pro záležitosti kosmického prostoru. Ve funkci byl až do roku 1981.
V této své pozici významně přispěl k vypracování pravidel kosmického prostoru a upozorňoval především na rostoucí množství kosmické tříště, ohrožující družice a další kosmická tělesa.
Dále se v OSN věnoval významu geostacionární dráhy v kosmickém prostoru. Jeho návrhy předložené k jednání v OSN v letech 1998 a 2001 přispěly k rozřešení mezinárodního právního sporu o geostacionární dráhu.
V letech 1980 až 1982 byl Luboš Perek po dvě volební období prezidentem Mezinárodní astronautické federace IAF. V letech 1996 až 2006 působil jako člen sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.
V roce 1971 mu byla udělena vědecká Keplerova medaile (1971), v roce 1973 Kopernikova medaile a v roce 1974 zlatá medaile ČSAV Za zásluhy ve fyzikálních vědách. V roce 1979 byla po Luboši Perkovi pojmenována planetka číslo 2900.
V roce 1992 mu byla udělena cena Julese Janssena, nejvyšší ocenění Francouzské astronomické společnosti, udělované významným světovým astronomům. V roce 1999 obdržel Cenu Františka Nušla, udělenou Českou astronomickou společností za jeho celoživotní vědeckou, odbornou a popularizační práci v astronomii a příbuzných vědách. V roce 2006 získal Luboš Perek Medaili Mezinárodní astronautické federace IAF za vynikající příspěvek k činnosti této federace a v roce 2009 Medaili Učené společnosti ČR.
V roce 2012 byl po něm pojmenován největší český dalekohled – dvoumetrový dalekohled v Ondřejově, nyní Perkův dalekohled, o jehož stavbu se významnou měrou zasloužil.
Jako ředitel Astronomického ústavu ČSAV přijal v roce 1974 amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana a převzal od něj československou vlajku, kterou měl s sebou v roce 1972 na Měsíci.






2018: Vladimír Remek

Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2018 obdržel pan Vladimír Remek, československý kosmonaut, který od okamžiku svého letu do vesmíru v roce 1978 významně a intenzivně podporuje všechny aktivity, které vedou ke zvýšení veřejného povědomí o kosmonautice, jako oboru, který pomáhá lidem na celém světě v jejich každodenním životě. Dlouhodobě podporuje dětské a studentské vzdělávací programy zaměřené na podporu vědy a techniky s kosmonautikou související. Je dlouholetým patronem mezinárodní studentské soutěže Expedice Mars, která hledá již 15 roků nadějné mladé české a slovenské studenty, kteří se věnují kosmonautice a vědě a technice s kosmonautikou spojeným. Na besedách a přednáškách, stejně tak jako při televizních nebo rozhlasových vystoupeních, ukazuje krásy kosmonautiky široké veřejnosti od nejmladších dětí až po seniory. Svým osobním příkladem a aktivním přístupem již 40 roků pomáhá vychovávat nové zájemce o kosmonautiku, vědu a techniku a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.
Jako symbolické ocenění obdržel laureát Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky figurku Krtečka-astronauta, který je již od roku 2011, kdy si tuto postavičku s sebou vzal na vesmírný let americký astronaut Andrew Feustel, symbolem propojení dětského světa a světa složité vesmírné vědy a techniky. Laureát Ceny Antonína Vítka, pan Vladimír Remek, obdržel od Astronautické sekce České astronomické společnosti dále ocenění v podobě poukázek na nákup knih v hodnotě 2.000 Kč. Ale současně byl požádán, aby tyto knižní poukázky věnoval jako symbolickou podporu svým konkrétním následovníkům a mladým pokračovatelům v oblasti popularizace kosmonautiky a vědy v České republice. Pan Vladimír Remek tyto knižní poukázky věnoval organizátorům mezinárodní mládežnické vzdělávací soutěže Expedice Mars.

Cena byla laureátovi za rok 2018 předána na slavnostním setkání v rámci jarního knižního veletrhu Svět knihy 2018 v Praze. Cenu předal Jan Myška, člen AS ČAS a správce Ceny Antonína Vítka a Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.


 

 

 

 


ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU